pověst I.: Lovec

8. března 2007 v 21:04 |  Děčín
I žil byl v Libouchci Divoký lovec, jenž pravděpodobně ovládal nadpřirozené schopnosti.Jeho teritorium bylo v místech skalního města v Tisé ,ale lovil i na okolních lesnatých stráních. Zejména byl vídán v okolí Manzerovy stezky, nejčastěji ovšem za jasných měsíčních nocí, kdy ho doprovázel veliký černý pes. Ulovenou zvěř si lovec připravoval v jedné ze skalních slují, která mu sloužila zároveň jako příbytek na noc
Jednoho večera šla tři děvčata z Llibouchce kolem revíru našeho lovce a slyšela z lesa štěkání psa. Děvčata byla v rozverné náladě a tak začal pokřikovat směrem k lesu, že mají také ráda zvěřinu. A ať jim lovec přinese na ochutnání něco ze své kořisti. Čím víc děvčata povykovala tím víc sílil i psí štěkot a tak děvčata utekla domů.
Doma si děvčata vyprávěla s babičkou o svém dnu a když se zmínila o lovci, tak jim začala babička vyprávět historky(povětšinou pravdivé) o tom, že kdokoli se byť jen trochu lovci posmívá krutě za to zaplatil. Když byla babička v nejlepším ozval se před domem psí štěkot. A po chvíli se i v předsíni ozvaly těžké okované boty dopadající na kámen. V děvčatech by se v tu chvíli krve nedořezal. Kroky se blížily ke dveřím a za chvíli se již ve vrátnici objevil spoře oděný muž s vousy po pás. Děvčata zkoprněla (a babičku asi trefil infarkt.)
Lovec hodil do středu světnice flák zvěřiny a vyzval dívky, aby si vzaly podíl z jeho kořisti. Přitom dívky varoval aby se již nikdy nebavila na jeho účet, protože jeho pes má ostré zuby. Po těchto slovech odešel zpět do lesa. Kde se objevuje do dnešních dnů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama